„Průběh letošní zimy zdá se být poněkud podivný,“ řekl by klasik. Předvánoční sněžení nás navnadilo, vánoční počasí nepřekvapilo, avšak lednové teploty nás zcela zaskočily. Odjezd na LVK byl letos značně rozpačitý. Sněhové podmínky v Jedlové, „předměstí“ Deštné v Orlických horách, byly téměř totožné jako v Golčově Jeníkově. Tráva bujela a na místní sjezdovce Start zůstala jen čtyři ledová kola jako pozůstatek po zasněžování.
„Žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří,“ říká optimista. V Jedlové sice sníh nebyl, ale v Deštné se na sjezdovce Marta II lyžovalo. To nám dávalo naději. Sobotní odpoledne jsme si s účastníky LVK udělali procházku po okolí a prohlédli si sjezdovku zespoda. Nedělní dopoledne propršelo, a tak jsme se vydali do muzea v Deštném. Průvodcem nám byl místní badatel a vzdělanec, který svou vizáží připomínal Krakonoše. Jeho vyprávění bylo zasvěcené a jazyk dětem blízký. Dozvěděli jsme se mnohé o bývalých i současných obyvatelích hor, o tradicích i místních zajímavostech. Na odpoledne byly naplánovány společenské hry a praktická přednáška zaměřená na desatero pravidel chování na sjezdovce a na praktické nasazování lyžáků, zapínání a vypínání lyžáků do lyžařského vázání. Nabyté vědomosti jsme využili následujícího den na svahu. V pondělí jsme se rozdělili na tři týmy. První dva jezdily od počátku na vlecích, třetí tým nabýval nové lyžařské dovednosti na mírnějším svahu pod sjezdovkou. Lyžařský výcvik probíhal dvoufázově, tj. dopoledne 3 hod. a odpoledne 2 hodiny. Lyžovali jsme v pondělí, úterý, ve čtvrtek a v pátek jen dopoledne. Lyžařský výcvik byl zpestřen úterní přednáškou pána z horské služby, který své vyprávění doplnil bohatou fotodokumentací. Středeční den byl odpočinkový. Místo na sjezdovku jsme se nechali skibusem dovézt na zastávku Šerlich sedlo, odkud jsme se vycházkovým tempem vydali na nejvyšší vrch v okolí, tj. na nově vybudovanou rozhlednu stojící na Velké Deštné od roku 2019. Z vycházky jsme se vrátili příjemně unavení. Odpoledne jsme proto strávili výtvarným tvořením. Děti měly za úkol nakreslit pána Orlických hor – Rampušáka a jeho nevěstu princeznu Kačenku. Výtvarná díla se velmi zdařila. Večerní program byl završen noční bojovkou, ve které se odvážné smíšené dvojice vydaly do černočerné noci. Všichni odvážlivci se nám zdárně vrátili a tři nejrychlejší dvojice byly právem oceněny. To však nebylo jediné ocenění, které jsme udělili. Poslední večer před odjezdem z hor obdrželi všichni účastníci pamětní diplomy a sladké ceny věnované městem Golčův Jeníkov. Zvláštní ocenění si navíc zasloužili ti, kteří nejpečlivěji dbali o pořádek ve svých pokojích. Ženský element instruktorského týmu každé ráno svědomitě bodoval úklid jednotlivých pokojů. Po sečtení bodů byly oceněny obyvatelé tří nejuklizenějších ubikací.
Na závěr kurzu byli všichni účastníci spokojeni, neboť každý se vylepšil v lyžování, užil si pobyt dle vlastního uvážení a prašanu jsme se též dočkali, neboť od pondělní noci nám nasněžilo několik centimetrů. Až na drobné žaludeční nevolnosti a několik naraženin můžeme právě uplynulý LVK hodnotit jako vydařený.
Jiří Blabolil