Opět po roce uplynuly rychle Vánoce a byl tu první školní týden v roce 2025. Mnohým žákům se do školy možná nechtělo, ovšem to neplatilo pro účastníky lyžařského kurzu. Žáci z 5. a 7. tříd totiž odjeli se svými instruktory, zdravotníkem a paní asistentkou v sobotu 4. ledna do Jedlové v Orlických horách. Na týden jsme si propůjčili chatu Lenka, na kterou jezdíme již více než jedno desetiletí, abychom v ní strávili příjemný týden. Sněhové podmínky byly téměř ideální, takže nebylo pochyb o tom, že si letošní lyžařský kurz dosyta užijeme. „Kdo by tomu před vánočními prázdninami věřil,“ konstatoval jeden z účastníků.

Jakmile jsme se ubytovali a nasytili, vyrazili jsme za prvním dobrodružstvím. Rozlyžování a následné rozdělení do skupin proběhlo za chatou na sjezdovce Start. Bohužel nejezdila lanovka, a tak jsme si „postaru“ část kopce několikrát vyšli. Nikomu to neuškodilo, ba naopak jsme si posílili nožky.

V neděli jsme hned po snídani vyrazili skibusem do Deštné. Na sjezdovku Marta se ihned odvážilo 1. a 2. družstvo. Na výukové hřiště zavítalo 3. družstvo. Instruktoři i žáci se činili. Pokroky byly znát po každém sjetém svahu a aby toho nebylo málo, naordinovali jsme si dvoufázové tréninky. Dopoledne 2,5 hod. a odpoledne 1,5hodinový. Po usilovném sportovním výkonu vždy následoval zasloužený odpočinek. Večerní setkání ve společenské místnosti mělo rovněž svou náplň. Po společném hodnocení dne následovala přednáška s praktickou ukázkou správné přípravy na svah, poté byly na programu akční seznamovací hry. V půl desáté program končil a po osobní hygieně se šlo „na kutě“. Žáci byli plní dojmů, a tak ne každý usnul hned.

Pondělní ráno začalo budíčkem v 7.30 hod. Služba si ranní buzení užila, následovala snídaně na chatě Kristýna a přesun na dopolední zaměstnání. Pondělní program byl obdobný tomu nedělnímu. Večerní přednáška byla zaměřena na důkladné prostudování 10 pravidel FIS, která by měl znát každý, kdo je na sjezdovce. Poté následovaly společenské hry.

Úterní program se výrazně lišil od dnů předchozích. Následoval den volna, ve kterém jsme se rozhodli, že vystoupáme na nejvyšší bod Orlických hor, na rozhlednu stojící na Velké Deštné. Co jsme si naplánovali, to jsme i zrealizovali. Byl to nádherný výšlap, na jehož vrcholu nás opětovně čekal výhled do mlhou zahalené krajiny. Když jsme scházeli do údolí, otevírala se nám stále krásnější panoramata. Samozřejmě nemohla chybět koulovačka u kostela svatého Matouše. Někteří z nás na ni trénovali již cestou. Podvečerní program byl velmi zajímavý. Zavítal mezi nás záchranář z místní horské služby, pan Hepner, který vyprávěl nejen o krásách a nebezpečích, jež číhají na horách, ale též o výcviku záchranářských psů, což nás fascinovalo. Beseda byla poutavá, doprovázená fotkami a krátkými videi.

Středeční a čtvrteční dny jsme opět strávili dvoufázovým lyžařským tréninkem. Na některých již byla znát únava, někdo si musel část dne odpočinout, ale většina jezdila „jako draci“. Sjezdovku Marty od středečního dopoledne brázdila naše tři družstva, která si dala vtipná pojmenování All-star team, Lachtani a Celebrity. Všichni dělali výrazné pokroky, takže jeden každý byl schopen bez větších problémů sjet modrou sjezdovku. Instruktoři své svěřence povzbuzovali, chválili, ale i opravovali. Všichni se řídili heslem „Spadnout můžeš, vstát musíš.“ Po večerním hodnocení dne následovala ve středu diskotéka a ve čtvrtek noční bojovka. Také letos, když jsme vysílali odvážné dvojice do neznámého prostředí, jsme trochu trnuli, aby v zápalu hry nepřekročily hranice a my je nemuseli jít hledat do Polska. Naštěstí, jako každý rok, se nám všichni ve zdraví a plni dojmů vrátili. Následovalo slavnostní vyhlášení vítězů a udílení pamětních diplomů za účast. Rovněž jsme nezapomněli na vyhodnocení týdenního bodování pokojů. Vítězný pokoj (překvapivě dívčí) získal sladké odměny a na chvostu visící pokoj (tradičně chlapecký) si vysloužil luxusní luxy a zdarma páteční kurz vysávání společných prostor na chatě. Nutno podotknout, že se chlapci osvědčili a rodiče by na ně byli pyšní.

Páteční ráno probíhalo v duchu uklízení všeho, co jsme si na hory přivezli. Mnohým se zdálo, že se jim věci spíše rozmnožily a kufry splaskly. Na pokojích se též objevili Lichožrouti. Inu, nikdo není dokonalý. Po generálním úklidu následovala odměna ve formě vycházky pro trdelníky, které chutnaly famózně. Následoval závěrečný oběd a smutné loučení s horami. Žáci se těšili domů na rodiče a dospěláci na vlastní postel.

Lyžařský kurz se opět vydařil! Všichni se domů vrátili živí a plní dojmů. Velké poděkování patří všem účastníkům, zejména obětavým instruktorům M. Husárovi a J. Špatenkovi, spolehlivé sestře P. Melechovskému a pohotové paní asistence I. Jirákové. V týdnu se na nás přijela podívat instruktorská legenda L. Fukárek, která tradičně předávala cenné zkušenosti a pohodovou náladu.

Pobyt v Orlických horách jsme si naplno užili a již nyní se těšíme na ten příští v roce 2026.

Sportu zdar, lyžování zvláště!!!

                                                                                                                                                             Jiří Blabolil

         

         

Začátkem listopadu jsem byla oslovena dětmi ze třídy 9.B, zda bychom nemohli „zase někam vyjet“. Německo či Rakousko.  Je to jedno. A právě teď v době adventu. A prý mi se vším pomohou! Vězte, že jsem jim to nemohla odmítnout (ač jsem na tuto dobu už nic neplánovala).

Provedli jsme rychlý nábor, vymysleli daný cíl našeho výletu, zkontaktovala jsem cestovní kancelář a výlet byl na světě. Bylo to opravdu velmi rychlé.

Nu, a tak jsme 10. 12. 2024 opravdu v časných ranních hodinách ve 3. 30 hod. odjížděli od školy v počtu 46 dětí (9.B, 9.A a 7.B) a tří pedagogů směr Norimberk.

Celou cestu nám usilovně pršelo a my si přáli, aby déšť ustal a nekazil nám příjemnou adventní atmosféru. Po pěti hodinách strávených v autobusu jsme konečně dorazili na místo naší první zastávky, a to k památce KAISERBURG – což bylo sídlo císařů Svaté říše římské, které bylo založeno v roce 1050. Častokráte bylo také navštíveno císařem Karlem IV.

Po prohlídce hradu následovala procházka historickým centrem města směrem k nejkrásnějším a nejstarším adventním trhům tohoto města. Děti měly necelé dvě hodiny vyčleněné na adventní trhy na náměstí Hauptmarkt, odkud se mohly ještě podívat k dalším třem místům s adventními výrobky – trh originálních regionálních specialit, trh partnerských měst a dětský trh. Žáci tak měli možnost ochutnat různé regionální speciality a pochutiny od věhlasných norimberských perníčků, bavorských preclíků, dětského punče s různými příchutěmi až po bavorské speciality, např. „Drei im Weckla“ – tři kořeněné norimberské klobásky položené do housky. Většina dětí tuto specialitu ochutnala, neboť jsme o této gastronomické pochoutce hovořili v hodinách německého jazyka.

Poté nás čekal ještě jeden menší starodávný vánoční trh, kde jsme měli opět volno. A to byla poslední zastávka, která byla v našem programu. Čekala nás už jen cesta k našemu autobusu a v 16.30 hod. odjezd z Norimberku směr ČR.

Děti si tak odvážely různé suvenýry, ať krásné ozdoby (dřevěné, skleněné nebo klasické malované), hrnečky od dětského punče jako památku, anebo jiné adventní výrobky.

Doufám, že se dětem výlet opět za památkami, zajímavostmi a krásami bavorského prostředí právě v době adventu líbil.

Všechny žáky moc chválím za bezproblémové a vzorné chování a za příjemně strávené společné chvíle plné legrace a bezprostředních okamžiků na tomto předvánočním výletu do Německa. Mé poděkování též patří mým kolegům, Ivě a Vláďovi Jirákovým, kteří se mnou tento bezvadný výlet absolvovali a zároveň mi moc pomohli, jak s jeho organizací, tak s pedagogickým dozorem. A samozřejmě poděkování patří také panu řidiči, Pavlu Skálovi, který nás opět bezpečně dovezl a je vždy ochoten nám vyhovět v daném termínu. Moc si toho vážíme!

Mgr. Hana Mazalová Klečáková